Velké bitvy historie

V létě a na podzim roku 1940 se na nebi jihovýchodní Anglie odehrála bitva, ve které šlo o budoucnost Velké Británie. Stovky bombardérů a stíhaček s černými kříži na trupech usilovaly o sražení Britů na kolena, dobytí vzdušné nadvlády nad Britskými ostrovy a vytvoření podmínek pro úspěšnou invazi německých vojsk na toto území. Proti nim bojovali nejen Britové, ale rovněž příslušníci dalších národů, mezi nimi i Čechoslováci. Díky vyspělé organizaci obrany, obětavým letcům a potřebnému štěstí ve zlomových okamžicích bojů se Velká Británie dokázala nepříteli ubránit a zažehnat nebezpečí německé invaze

Bitva u El Alameinu znamenala pro Británii za druhé světové války bod zlomu, po kterém se válečná štěstěna definitivně přiklonila na její stranu. V období mezi červencem a listopadem 1942 se tu odehrály tři dílčí bitvy, jejichž společným cílem bylo zastavení postupu Rommelovy armády k Suezskému průplavu. Při závěrečné z nich, jež probíhala v říjnu a listopadu, byla neměcká linie prakticky nepřetržitě ostřelována spojeneckými jednotkami, Rommel měl však od Hitlera rozkaz udržet ji za každou cenu. Spojenci nicméně německou obranu prolomili a Rommel, ve snaze zachránit zbytky Afrikakorpsu, zahájil ddefinitivní ústup na západ.

Válka v Zálivu z roku 1991 nadále zůstává jednou z nejvíce fascinujících kampaní moderní doby. Pouhých sedm mesíců stačilo, aby Američané s podporou svých spojenců shromáždili v oblasti Perského zálivu mohutné vojenské síly a potom zahájili bleskovou kampaň, během které s jasnou převahou zničili všechen odpor. Byla to také válka médií, během níž se nová, málo známá společnost CNN (Cable Network Company) dostala na jedno z předních míst mezi světovými sdělovacími prostředky, které si drží dodnes.

Historie marathónského válečného tažení představuje významnou epopej antického světa. Když v roce 499 př. n. l. povstali iónští Řekové proti nadvládě Peršanů, poskytla jim pomoc města Athény a Eretria. Perský král Dáreios přísahal odplatu a v roce 490 př. n. l. vyslal 600 lodí plných vojáků, aby se Athéňanům pomstil. Tento dokument podrobně popisuje, jak Řekové drtivě porazili Peršany v bitvě u Marathónu a zahnali je na útěk zpět na jejich lodě. Morální efekt tohoto vítězství byl obrovský - poprvé v dějinách porazila řecká armáda Peršany a prokázala taktickou převahů hoplítů.

Německé vítězství nad Francií v roce 1940 šokovalo celý svět. Francie, evropská mocnost s jednou z největších armád světa, se v boji s německou brannou mocí zhroutila za méně než sedm týdnů. Tajemství německého úspěchu spočívalo v důkladně promyšlené organizaci a taktice bleskové války. Vysoce mobilní tankové divize pronikly za podpory motorizované pěchoty a střemhlavých bombardérů hluboko do protivníkovy obrany. Poté, co obsadily francouzské přístavy na pobřeží kanálu La Manche, byli spojenci nuceni evakuovat zbytky svých jednotek přes Dunkkerque do Velké Británie. "Zázrak u Dunkerque" umožnil Britům udržet svoji armádu bojeschopnou a znamenal ve svých důsledcích strategickou porážku Hitlera.

7. prosinec 1941 byl jedním z nejdůležitějších dní 2. světové války - dnem, který rozhodl o vstupu USA do války. Šest japonských letadlových lodí vrhlo celý svůj letecký arzenál ve dvou vlnách na špičkovou americkou flotilu v Pacifiku, dřímající v Pearl Harboru. V závislosti na úhlu pohledu obou stran to byl buď brilantní manévr odvážné strategie, nebo bezpříkladná hanebnost a zrada údajně spřátelené mocnosti. Tento dokument obsahující nejnovější poznatky odhaluje dříve neznámé aspekty a vyvrací mýty, které vznikly kolem onoho osudného dne - tedy dne, o němž Franklin D. Roosevelt prohlásil, že zůstane "navždy dnem hanby".

V roce 1095 požádal byzantský císař Alexios I. křesťanské státy západní Evropy o pomoc proti vpádu Turků, kteří se po katastrofické porážce Byzantinců u Mantzikertu v roce 1071 stali pro jeho říši bezprostředním nebezpečím. První křížová výprava, která následovala, sestávala z několika armád ozbrojených poutníků, pochodujících do Svaté země napříč Evropou. Když vpadli do roztříštěného islámského světa, dosáhli řady zdánlivě zázračných vítězství a dobyli samotný Jeruzalém. Toto první tažení křižáků spustilo dvě stě let trvající nelítostnou válku, jejíž stopy jsou v koloběhu dějin patrné dodnes.

18. června 1815 se nedaleko Bruselu utkaly v jednom z nejvýznamnějších střetnutí modernách dějin spojené britské, nizozemské, belgické a pruské armády s obávanou Napoleonovou Grande Armée. Bitva měla rozhodnout o osudu evropských národů na dlouhá desetiletí a ukončit kruté období napoleonských válek. Za úsvitu onoho dne si byl Napoleon Bonaparte jist dalším vítězstvím nad početně slabším nepřítelem. Co způsobilo, že vavříny vítěze si na konci dne nasadil Wellington, skvělý britský vojevůdce a mistr taktiky? Tento film hledá odpověď na příčiny rozhodující porážky a nevyhnutelného pádu jednoho z největších vojenských stratégů historie v bitvě u malé belgické osady, jejíž jméno se stalo navždy symbolem drtivé porážky - Waterloo.

Ofenziva Tet roku 1968 rozhodla o výsledku války a budoucnosti Vietnamu. Podle předpokladu severovietnamského velení mělo toto tažení rozpoutat lidové povstání v Jižním Vietnamu. Krvavé boje o Saigon, Hue a další jihovietnamská města však vyústily v katastrofální porážku severovietnamských ozbrojených sil. V tomto vynikajícím líčení klíčové vojenské operace vietnamského konfliktu dokument představuje plány a vojska zúčastněných stran a vysvětluje, jak došlo k tomu, že navzdory výsledku na bitevním poli občané Spojených států amerických dospěli k přesvědčení, že válka ve Vietnamu je prohraná.